Historie kostela v Dlouhé Lhotě

5.12. 2008 Autor Michal Němeček Komentáře Komentáře (0) Kategorie Dlouhá Lhota Hodnocení 0.00 Přečteno x3724

Kostel sv. Jana v Dlouhé LhotěObec Dlouhá Lhota vznikla v době Přemysla Otakara, kdy majitelé tvrzí přiváželi na své pozemky cizí osadníky. Darovali jim půdu k obdělání a určovaly lhůtu (lhotu), do které nebudou platit žádné daně.

Osada se původně jmenovala Bavorova Lhota podle vladyky Viléma Bavora ze Strakonic, který tuto osadu založil. Později lhůtu splatnosti daní prodloužil a osada dostala název Dlouhá Lhota.

Zdejší kaple se připomíná v úředních spisech r. 1325. Byla vystavena z kamene v gotickém slohu. V kostele se pohřbívalo a brzy vznikl okolo kaple hřbitov, kde se pohřbívá dodnes!

Nejstarší hřbitovní kámen u hlavního oltáře má gotický nápis: "Léta Božího MDXXXV (1535) umrzel urozený vladyka pan Zikmund Bechynie z Lašan v pátek před narozený panny Marie a tuto leží, proste za jeho duši pana Boha."

Druhý náhrobní kámen před hlavním oltářem má nápis: "R. 1673 dne 21 Juni zesnul jest v pánu urozený rytíř Caspar Maxmilián Bechyně a Lašan, pán Na Dlouhé Lhotě a Bytízu, jeho milostí královská rada soudu a místokomorník v království českém, mající věku svého 42 let, očekává radostného zmrtvých vstání." (Na obou kamenech je zank rodu Bechienie - tři kapři a helma s rohy.)

Kaple je zasvěcena sv. Janovi.

Původně byla samostatná, měla svoje zádušní pole, ale v roce 1806 byla přidělena jako filiálka pod farní úřad ve Svatém Poli - dnes Dobříš (2003).

Nejstarší památkou kaple z konce 14. století je boční gotický oltář. Pochází z konce 14. století. Je to skládací oltář s dvěma křídly. (Dnes je nahrazen kopií a uložen v depozitáři z obavy před krádeží.) Nynější hlavní oltář je malován na dřevě, později byl k němu přidán obraz ukřižovaného Krista na plátně. Na chóru se nacházejí varhany z r. 1890 od firmy Petr z Prahy.

V roce 1952 byla kaple opravena nákladem 345 tis. korun a bylo zavedeno i elektrické osvětlení. V posledním desetiletí 20. století byla opravena zeď kolem hřbitova, sakristie, zrestaurován obraz nad oltářem, zlatem opraven svatostánek, opraveny varhany, kompletně zavedena nová elektroinstalace, to vše převážně z darů věřících.

Na věži byly původně tři zvony. Nejstarší pocházel z roku 1493, v roce 1916 byly dva mladší zvony zabrány na zbraně, potom v roce 1926 koupeny nové a opět v roce 1942 odvezeny na válečné účely bez náhrady. V r. 1994 byl koupen nový zvon, vážící 122 kg.

Z kněžích zde působících jsou uváděny: 1352 plebán P. Jan, 1371 plebán Jan Vicemil, 1386 plebán Záviš z Dobříše, 1668 p. Jan Marek, který jako první zavedl matriku, 1674 p. Jan Švambergr, 1709 p. Vojtěch Procházka, 1726 p. Jan Fiedler, 1738 p. T. Kocourek, 1799 p. Václav Held, 1807 p. T. Jedina, 1873 p. V. Brož, 1893 p. Ignác Budina, 1902 p. Em. Veselý, roku 1921 p. Jan Holý, 1950 p. J. Pavlíček, 1951 p. Lad. Novák, 1953 p. J. Houdeček, od roku 1959 až do roku 1988 páter Jos. Medula z Hříměždic (28 roků!), po něm p. Václav Hradecký, p. Vojta Eliáš, p. Viktor Friedl, v roce 1998 přišel polský kněz p. Stanislaw Góra.

Zapsal Antonín Fiřt