Kostel sv. Petra a Pavla v Rosovicích

5.12. 2008 Autor Michal Němeček Komentáře Komentáře (0) Kategorie Rosovice Hodnocení 0.00 Přečteno x4980

Kostel sv. Petra a Pavla v RosovicíchRosovický kostel byl postaven na místě, kde dříve stávala malá kaplička. Nadaci na jeho stavbu (respektive na stavbu kaple, jak byl kostel původně nazýván) založil zdejší rodák Josef Žáček. Před svou smrtí v roce 1890 odkázal ve své poslední vůli na tento účel 13 000 zlatých.

Peníze na stavbu byly přičiněním Františka Žáčka, tehdejšího starosty, a Martina Olivy, toho času faráře v Pičíně, v roce 1913 vyzvednuty a použity ke svému účelu. O posvícení havelském téhož roku byla kaple vysvěcena a zasvěcena sv. Petru a Pavlu.

Kostel měl nejprve jeden zvon, druhý byl zavěšen až o 14 roků později.

V kostele býval nízký oltář a nad ním velký obraz patronů sv. Petra a Pavla. Kolem roku 1940 byl oltář nahrazen jiným, honosnějším. V jeho třech výklencích byly tři sochy: uprostřed soška Božského srdce Páně a po jeho obou stranách sochy sv. Petra a Pavla.

Bývala zde dřevěná kazatelna a vpředu oddělovala dřevěná mřížka chrámovou loď od presbytáře. Lavice zaplňovaly jen asi dvě třetiny chrámové lodi. U mřížky před lavicemi stávaly při bohoslužbě děti (a bývalo jich hodně), aby byly blízko oltáře. V lavicích sedávali jen starší lidé, ostatní věřící vyplňovali prostor mezi lavicemi a za nimi. Do roku 1936, kdy byl postaven katolický dům, zde bohoslužby nebývaly pravidelně.

V kostele se dlouho svítilo jen svíčkami, v obci nebyla zavedena elektřina. Až po druhé světové válce v roce 1946 se začalo s elektrifikací obce, která byla ukončena v roce 1947, a tak se i kostele rozsvítily žárovky.

Za 2. světové války byly z kostelů odebírány zvony pro válečné účely a přestaveny na zbraně. Tomu neunikly ani rosovické zvony. Začátkem 40. let minulého století byly sňaty z věže a odvezeny.

Po válce pak byly podle původní dokumentace zhotoveny nové zvony, které jsou shodné s těmi dřívějšími. Posvěceny byly 4. května 1947. Slavnost začala průvodem, který se zastavil u kostela, kde byly připraveny tři zvony: Petr (největší - 98 kg), Pavel (střední, tzv. umíráček - 58 kg) a Václav (nejmenší - 23 kg), patřící do Holšin. Poté byly zvony vysvěceny a zavěšeny.

V roce 1950 byly do našeho kostela přivezeny lavice z obořišťského kláštera, který byl v té době zrušen. Bylo jich víc než těch původních, a tak vyplňují téměř celý prostor po obou stranách chrámové lodi.

V roce 1978 byla opravena věž a položena nová plechová krytina. Poté následovaly i vnitřní opravy a úpravy kostela: zrušena kazatelna, dřevěná mřížka, zvýšena podlaha v presbytáři, zúžen hlavní oltář. Oltář byl nahrazen obětním stolkem, u něhož kněz slouží českou mši čelem k věřícím (dříve bývala latinská a kněz stál čelem k oltáři, zády k věřícím).

Pak byl kostel vymalován a následovaly vnější opravy. Kostel dostal novou omítku, ale zde se stala chyba. Nad přístavkem (ten byl otevřený a bývalo v něm klekátko a nad ním kříž), bývala v omítce vyryta pamětní deska s údaji o této stavbě. Při obnově omítky naneštěstí deska zmizela. Nápis na ní zněl: "Tuto kapli vystavěli v roce 1913 z nadání v roce 1890 založeného panem Josefem Žáčkem dle plánů architekta Klenky z Vlastimilu stavitelé bratři Kavalírové z Prahy."

Další úpravy kostela byly provedeny v roce 1988-89. Byl zazděn přístavek u kostela a z něj probourány dveře do chodby kostela - zde vznikla zpovědnice. Do té doby bývala uvnitř chrámu zpovědnice dřevěná. Dále pak byl zvenku obnoven vchod do sakristie. Oba oltáře, hlavní i vedlejší, byly vyčištěny, nakonzervovány proti červotoči a nově nabarveny. Byl dodán nový obětní stůl, ambon, pod lavicemi nová podlaha a znovu zvýšena podlaha v presbytáři. Změna nastala i na oltáři. Soška Božského srdce Páně ze středního výklenku byla vyměněna za ukřižovaného Ježíše Krista.

V dalších letech se kostel začal vytápět akumulačními kamny, zvony byly převedeny na elektrické zvonění a instalováno poplašné zařízení. Avšak i přes toto opatření byly v r. 2000 z kostela ukradeny dvě sošky, a to sv. Anna s dítětem Marií a soška Božského srdce Páně.

A protože kostel potřebuje opět po létech částečnou opravu navrhl náš pan farář Stanislaw Góra, že bychom ji mohli uskutečnit k 90. výročí stavby kostela (2003). Chceme proto uspořádat sbírku v obci. Snad se nám povede tento plán dovést ke zdárnému konci.

 

Dodatek

únor 2011 - Jaroslava Doubková - upřesnění některých údajů

       Nejprve oprava. Zjistila jsem, že v místním kostele byly už od počátku 2 zvony.  To jsem tehdy v roce 2002 nevěděla.Vím s jistotou, že větší zvon o váze téměř 100 kg byl vysvěcen  21.8.1927     a  k tomu odpověď  z Chrámového družstva v r. 1946 o zvonu z r. 1913  mne ujistily v tom, že zde skutečně byl původně jen jeden zvon. Nevěděla jsem, že právě ten větší byl během 1 světové války odebrán a roztaven pro válečné účely.

     Několik poznámek k novým zvonům z roku 1947.

      Po 2. světové válce, jak uvedeno v brožurce „ Střípky ......" zde nebyl ani jeden zvon.Všechny   tři  byly odebrány a roztaveny.

      Tehdejší  předseda MNV  ( Místní národní výbor ) a zdejší rolník František Švec z č. 27 si vzal za svou povinnost obstarat  nové zvony. Nejprve  zjistil, zda byly  rosovické zvony skutečně roz-  taveny, protože na některé opravdu nedošlo. Bohužel, toto štěstí naše zvony neměly. A tak přes Chrámové družstvo v Pelhřimově obstaral původní dokumentaci, takže nové zvony  odpovídají velikostí i laděním těm původním. Zvon největší je zde vlastně už třetí.

       Zvony pak na doporučení z Pelhřimova  byly odlity ve zvonárně  Rudolfa Pernera  Suché Vrbné - Č.Budějovice. Ty pak byly dopraveny vlakem na Dobříš, odkud je pan Švec svým vlastním koňským potahem dovezl do Rosovic.

      Všechny 3 nové zvony při svěcení  4.května 1947 měly také své kmotry.

       Největší  zvon Petr -    kmotra  Alžběta Švecová z Rosovic č. 27.

       Střední zvon  Pavel -   kmotra  Josefa Vitásková ze Sychrova č.82.

       Malý zvon Václav -    kmotra  Anna Jelínková z Holšin č.142.

        Vrátím se zpět - výtah z obecní kroniky doplňuje, že oltář dodala firma Procházka z Příbramě. Oltářní obraz maloval fráter Vachek, podpřevor řádu Maltánského (Maltézského?) v Praze. Lustr, kalich a sochu Panny Marie koupila  Anna Vitásková, vdova po rolníku z čp.60.

       V roce 1949  zde v Rosovicích byla snad první a dosud také poslední  velice slavnostní mše sv. t.zv. primice. Zdejší rodák  Josef Doležal z č. 40  přijal kněžské svěcení a ve své rodné obci sloužil svou první mši sv.

       Musím též dodat, že ve zdejším kostele hrával při každé pobožnosti po mnoho roků ve 30. a 40. letech min. století na harmonium pan František Petřík, rolník z Rosovic č.36.

       O všech svátcích a svatbách se na kůru i zpívalo za doprovodu houslí. Zpívali zde různí zdejší zpěváci, jejichž jména neznám. Z těch posledních to byli ve 40. letech min. století :Božena Burianová roz. Konvičková z č. 49 - 1.hlas, na housle ji doprovázel řídící - učitel zdejší školy pan Vilém Hendl, paní učitelka Hendlová - 2.hlas, na housle doprovázela Jaroslava Švecová z č. 27.

       Před velikonočními svátky se na kůru zpívaly pašije.  

       Slavilo se tu i Boží Tělo. To byly v obci postaveny 4 oltáře, ke kterým se šlo průvodem s hudbou.

       Elektroinstalaci v kostele v r. 1946 provedli Václav Doubek z Rosovic č. 44 s pomocníkem Antonínem Leksou ze Sychrova č 18 .

      Koncem 20. stol. elektr. vytápění, el. vyzvánění zvonů, poplašné zařízení a j. provedl Josef Vaněček z Rosovic. V roce 2004 se kostel opět opravuje. Začíná se věží. Ta dostává novou krytinu, je opravena i fasáda a hodiny mají nové ciferníky - skleněné, v noci svítí do tmy.  Střešní krytina vyměněna v r. 2006. Pokračuje se odvodněním kostela v r. 2007. Dnes je kostel pod úrovní silnice a voda stéká ze silnice ke kostelu. Opravy pokračují i v roce 2008. Jsou opraveny vnitřní omítky, poškozené vlhkostí. V tomto roce dosloužilo harmonium, bylo dovezeno jiné z děkanského kostela ve Svitavách. Na dalších úpravách se pokračuje i v roce 2009. Zrušena dřevěná podlaha v presbytáři, položeny dlaždice. A v roce 2010  vyměněny dveře u sakristie i boční dveře za nové. Pak nová podlaha, staré dlaždice nahrazeny novými. Nakonec celý kostel vymalován. Kostel je krásný, září čistotou.

Největší zásluhu na současných opravách má pan Josef Vaněček. Většinu prací sponzoroval Místní obecní úřad Rosovice a zdejší podnikatelé. Bez jejich příspěvků by tyto práce nemohly proběhnout. Proto jim také velice děkujeme!