Historie kostela Nejsvětější Trojice v Dobříši

5.12. 2008 Autor Michal Němeček Komentáře Komentáře (0) Kategorie Kostel Dobříš Hodnocení 0.00 Přečteno x5124

Kostel Nejsvětější Trojice v DobříšiDěkanský chrám Nejsvětější Trojice v Dobříši (do r. 1901 farní) byl vystavěn v letech 1794 - 1797 za Františka Gundakara I. knížete z Colloredo-Mannsfeldu (1731 - 1837) a jeho manželky Marie Izabely Anny Lidmily (1712 - 1780) a to z jistiny, kterou k tomu účelu složil Jindřich Pavel kníže z Mannsfeldu a Fondi (1712 - 1780) dřívější majitel panství dobříšského.

Kostel stojí na místě někdejší Loretánské kaple bl. Panny Marie, která byla roku 1794 zbořena. Stavba nového kostela se prováděla za dobříšského faráře Václava Härdtla (1771 - 1803) a provedl ji \"panský zednický mistr dobříšský\" František Josef Moravec (1754 - 1828).

Na věž kostela byly dány tři zvony pořízené roku 1797. Jména zvonů byla: Nejsvětější Trojice, sv. Jan Nepomucký a sv. Florián. Za 1. světové války byly z věže kostela dva větší zvony sňaty a později roku 1929 nahrazeny zvony novými, které však ve 2. světové válce byly zkonfiskovány. V současné době je ve věži kostela zavěšen pouze nejmenší zvon Florián (průměr 57 cm) přelitý v roce 1868. Empírové zpovědnice a lavice dodal roku 1796 dobříšský primátor Jan Kopáček (1749 - 1817).

Kostel Nejsvětější Trojice v DobříšiChrám Nejsvětější Trojice byl vysvěcen 27. 10. 1797 což však není doloženo historickým pramenem. V roce 1867 za faráře Františka Badůňka (1854 - 1869) byl dobříšský farní kostel důkladně opraven. Tehdy byl obnoven hlavní oltář a vyzdoben obrazem Nejsvětější Trojice, který roku 1867 namaloval proslulý český akad. malíř Josef Vojtěch Hellich. Za faráře Ignáce Budiny (1874 - 1893) byl kostelní vnitřek znovu upraven. Vchod na chrámovou kruchtu, vedoucí až do té doby z kostela byl zazděn a zřízen nový na vnější straně kostela. Kazatelna, která bývala nedaleko nynějšího bočního oltáře Panny Marie, jenž stával ve středu lodní stěny, byla přemístěna na nynější místo a vchod k ní byl přeložen do sakristie. Na bývalém místě kazatelny byl postavenboční oltář, pro který byl v roce 1896 zakoupen obraz Panny Marie Růžencové. Velký kříž Ukřižovaného, visící dříve na místě, kam byla přeložena kazatelna, byl zavěšen na protější stranu presbytáře kde se dosud nalézá. Tento kříž byl původně až do roku 1867 na hlav- ním oltáři a kolem něho stály sochy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty, Miláčka Páně.

O další důkladné obnově kostela bylo uvažováno až po pový- šení dobříšské fary na děkanství, což se stalo 31. 12. 1901. Rozhodnutím uměnímilovného a štědrého patrona kostela Josefa knížete z Colloredo-Mannsfeldu bylo přikročeno k důkladné a odbor- né obnově děkanského chrámu. Návrh a projekt vypracoval arch. Antonín Wiehl a pod jeho dozorem prováděl opravu chrámu knížecí dobříšský stavitel František Kašpar. Celý kostel byl opraven zvenčí i uvnitř v čistém českém barokovém slohu.

Nádhernou výzdobu stropu presbytáře a lodi provedl akad. malíř Jaroslav Filip, rodák mladoboleslavský. Celý kostelní strop je rozdělen na tři díly. V kněžišti je vidět mistrně provedená \"oslava Nejsvětější Svátosti\". Tamtéž spatříme také erb J. E. kardinála, knížete arcibiskupa pražského Lva svobodného pána Skrbenského z Tříště, v upomínku, že roku 1907 obnovený děkanský chrám v Dobříši osobně znovu vysvětil. V kostelní lodi je zobrazeno  \"obětování obnoveného chrámu Páně Nejsvětější Trojici a sv. patronům země české \". Tamtéž se nachází obraz dobříšského zámku z parkové strany, dále zdařilé podobizny patronů Josefa a Ivony, knížat z Colloredo-Mannsfeldu a ve štítu pod knížecí korunou jejich znak a erb de Jonquet. Na dalších obrazech v chrámové lodi je zobrazen  \"nebeský sněm sv. patronů českých \".

Nákladná obnova děkanského chrámu Páně v Dobříši byla provedena za doby působení Františka Seraf. Bernarda Klímy, který zde byl v letech 1902 - 1911 prvoděkanem. Obětavými ochránci a doplňovateli uměleckých památek, ozdob a potřeb byli i nástupci prvoděkana Klímy, další děkanové Jan Tep. Vaněček a Josef František Nádvorník.

Ve dvacátých a třicátých letech tohoto století se na bohatém církevním dění v Dobříši podílel  \"OREL \". Prvním starostou dobříšské jednoty byl Ferdinand Havlíček, majitel cihelny v Dobříši. Jednota měla 200 - 300 členů a zúčastňovala se plně všech církevních a náboženských slavností a byla centrem náboženského a kulturního děni nejen v Dobříši ale i v celém okolí. Později byly založeny další orelské jednoty v Obořišti, Rosovicích, Boroticích a ve Velkém Chlumci.

Podle pamětního spisu Ludvíka Kopáčka

V následujících obrázcích přinášíme text Dobříšska z roku 1914, který reflektuje "velkou" přestavu chrámu z roku 1907.

1

2

3


5

7

8

9

10

11