Knižní klub 12/2025                                                                Ne.7. 12. 2025

Účastníci: Hanka Dudíková, Kateřina Brzoňová, Ivo Kylar sr., Rita a Pat Lyonsovi.

Knihy z léta a tipy na vánoční knižní dárky a obecně knížky, které nás v poslední době zaujaly.

Rita doporučuje:

Jan Bělíček: Tomáš Glanc: Ruská duše neexistuje (Vyšehrad, 2025)

Knižní rozhovor s rusistou Tomášem Glancem o jeho pohledu na současné Rusko. Pochopitelně hodně subjektivní a pouze ze vzdělané a otevřené „bubliny“ intelektuálů a umělců v Moskvě a Petrohradě. Každopádně neuvěřitelně zajímavý pohled do myšlení a chování té úzké skupiny Rusů, od nichž bychom očekávali alespoň nějakou sebereflexi. Dosti šokující je Glancova adorace Navalného jako téměř spasitele Ruska. Občasné chyby v přepisech především ukrajinských jmen či toponym. Jinak rozhodně doporučuji, kniha je čtivá a dozvíme se i velké podrobnosti o fungování pravoslavné církve, které bychom jinde nenašli.

Michal Altrichter: Varhaníkem v našich časech (Hlas Velehradu, 2020)

Služba varhaníka, v místech, kde má svou tradici, patří k duchovnímu bohatství chrámu, ale i společenského a kulturního života. Dbá nejen o praktická provozní témata, ale připouští rovněž otázky vnitřnějšího rázu. Brožurka obsahující de facto seznam vět či zamyšlení na témata, která se týkají varhanní hry a varhaníků, jejich službě. Vtipně a s velkou pokorou se autor ptá ze všech stran na to, co hlavou varhaníků může procházet a jaký je jejich vztah nejen k varhanám a hře, ale i k faráři, věřícím, mším apod.

Doporučuji těm, kdo netuší, s čím se varhaníci potýkají vnitřně i navenek.😉

Hanka a Katka doporučují:

JodiPicoult:Velké maličkosti(přeložila: Alexandra Fraisová,Ikar, 2017)

Ruth je zkušená sestra pracující na novorozeneckém oddělení. Svého syna vychovává sama, neboť je vdovou po válečném hrdinovi. Nyní stojí před soudem, protože ji obvinili ze smrti novorozence – syna bílého amerického fašisty. Ruth je totiž černoška. Je však v tomto případu důležité, jakou má kdo pleť? Nebo je to jenom zástěrka pro předsudky a přesvědčení, které řídí životy nás všech?

Jak se Hanka svěřila, nikdy jí nenapadlo, že téma rasismu v současných USA bude takhle vyostřené ještě v současné době. A to kniha vyšla před téměř 10 lety. A co teprve nyní…

JodiPicoult: Vypravěčka(Ivana Nuhlíčková, Ikar, 2014)

Sage pochází z rodiny s židovskými kořeny a její babička přežila holocaust. Ona sama se snaží vyrovnat s jiným traumatem – se smrtí matky. Na skupinové terapii se seznamuje s devadesátníkem Josefem Weberem. Při jednom z jejich rozhovorů ji tento muž, kterého si všichni v jeho okolí váží a mají ho rádi, požádá, aby mu pomohla spáchat sebevraždu. Tíží ho svědomí, přirozenou smrtí se mu však zemřít nedaří. Aby Sage přesvědčil, vzpomíná na své působení v SS i koncentračních táborech. Po dlouhém zvažování Sage kontaktuje úřad pro vyšetřování nacistických zločinů a podaří se jí přesvědčit babičku, aby jí i ona vyprávěla o svém mládí. Zděšeně naslouchá, co všechno zažila v polském ghettu, v Osvětimi i později na útěku. Je možné, že se s Josefem Weberem setkala a může ho usvědčit? A kdyby Sage vyhověla přání starého muže – byla by to vražda, nebo vykonání spravedlnosti na tyranovi? Kontroverzní brilantní román o vině a trestu americké bestselleristky JodiPicoultové.

Ivo Kylar sr. doporučuje několik knih, které doplňují naše znalosti o nedávné minulosti:

Štěpán Javůrek: Sudetský dům I., II. (Moba, 2022, 2023)

I.Je léto 1945, mnohé české rodiny míří do Sudet, aby zabraly domy po odcházejících Němcích. Jedna rodina dorazí do podhorské vsi Glasendorf. Tady úřaduje krutý a cynický národní správce a člen rudé gardy Vojtěch Tomeček. Žoviálním a podlézavým způsobem nabídne rodině krásný sudetský dům. Dům má ovšem jeden nedostatek. Dosud v něm žije původní německá rodina, která čeká na odsun…

II.V podhorské vesnici se po válce zabydlují české rodiny. Jarmila přichází se dvěma malými bratry a otcem, který rodinné úspory prohrává v kartách. Jarmila se zamiluje do Františka, který ale věří, že se z Německa vrátí jeho milovaná Paula. Stále více se také dostává do sporu s místními komunisty. Po událostech února 1948 je však jeho boj stále marnější. Komunisté se Františkově rodině mstí. Jarmila je v těch těžkých časech jediná, kdo ho podporuje. Ten tak poznává, jak statečná žena to je. Dokonce se zdá, že by společný život s ní mohl být útěchou před tím, co se chystá. Ale žádné štěstí netrvá věčně, zvlášť když kolem krouží všemocná strana a její tajná policie…

Marek Švehla: Magor a jeho doba(Torst, 2017)

Velice čtivý životopis jedné z nejvýznamnějších osobností českého kulturního a společenského života druhé poloviny dvacátého století. Přibližuje detailně Jirousův život od dětství v Humpolci, přes studia v Praze, jeho vztahy s českými výtvarníky v šedesátých letech a soužití s rockovou skupinou ThePlasticPeopleoftheUniverse. Především ale popisuje Jirouse jako strůjce unikátní, na státu nezávislé undergroundové kultury i pozdější mnohaleté věznění a následky, jež mu způsobilo. Životopis navíc v širokém záběru zachycuje dobu, v níž I. M. Jirous žil, a jeho vztahy s řadou významných osobností českého veřejného a kulturního života. Vzniklo tak jedinečné historické panorama doby zobrazené skrze Jirousův život… Kniha pro všechny.

Vojtěch Klimt: Akorát že mi zabili tátu(Galén, 2010)

Kniha vypráví životní příběh písničkáře a básníka Karla Kryla. Autor při jejím psaní vycházel nejen z důkladného studia všech dostupných tištěných i rukopisných pramenů a z důvěrné znalosti Krylových nahrávek, ale též z desítek osobních rozhovorů s Krylovými příbuznými, přáteli a známými a v neposlední řadě ze zkušeností, které ze svých setkání s Karlem Krylem měl sám. Cennou součástí knihy jsou desítky unikátních fotografií, které jedinečným způsobem přibližují život a dílo jedné z nejvýznamnějších osobností naší kultury druhé poloviny dvacátého století.

Pavel Kosatík: Ferdinand Peroutka: Pozdější život (1938–1978) (Mladá fronta, 2011)

Životopis Ferd. Peroutky, novináře, politika a spisovatele, který patří k předním osobnostem novodobých českých dějin, zachycuje především období jeho “zápasu s dvěma totalitami”, nacistickou a komunistickou, tj. léta 1938–1978. Peroutka bývá často spojován zejména s první republikou, kdy vydával Přítomnost, přátelil se s T. G.  Masarykem a Karlem Čapkem, psal Budování státu a byl vnímán jako jeden ze živých symbolů demokratické republiky. Léta protektorátu a druhé světové války prožil v koncentračním táboře, po krátkém poválečném období uprchl do exilu, neboť tušil, že v novém režimu ho čeká stejně krutý osud…