Síla křtu a život – advent 2023 – P. J. Prokeš 9. 12. 2023

Křest odkazující na moji stvořenost – pomáhá mému sebepřijetí

Gn 1, 1-2 – Voda při stvoření

1Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. 2  Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží.

• Uvědom si svou stvořenost, tvůj život je z rukou Božích
• Jsem tady ABY – proč jsem tady na Zemi?

Křest jako posila při únavě a v krizi středního věku

Ex 17, 3-7 – Voda prýštící ze skály

3Lid tam žíznil po vodě a reptal proti Mojžíšovi. Vyčítali: „Proto jsi nás vyvedl z Egypta, abys nás, naše syny a stáda umořil žízní?“ 4  Mojžíš úpěl k Hospodinu: „Jak se mám vůči tomuto lidu zachovat? Taktak že mě neukamenují.“ 5  Hospodin Mojžíšovi řekl: „Vyjdi před lid. Vezmi s sebou některé z izraelských starších. Také hůl, kterou jsi udeřil do Nilu, si vezmi do ruky a jdi. 6  Já tam budu stát před tebou na skále na Chorébu. Udeříš do skály a vyjde z ní voda, aby lid mohl pít.“

• Reptání, vzrůstání agrese – Mojžíš vyvádí vodu ze skály
• Prosím Boha, abych se o tvrdé okamžiky mého života neroztříštil, ale aby odtud vytryskl pramen křtu.

Křest jako pomoc v plodnosti života a klíč k nalezení domova

Ž 1 – Strom zasazený u vodních proudů

1 Blaze muži, který se neřídí radami svévolníků, který nestojí na cestě hříšných, který nesedává s posměvači, 2 nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci. 3 Je jako strom zasazený u tekoucí vody, který dává své ovoce v pravý čas, jemuž listí neuvadá. Vše, co podnikne, se zdaří. 4 Se svévolníky je tomu jinak: jsou jak plevy hnané větrem. 5  Na soudu svévolní neobstojí, ani hříšní v shromáždění spravedlivých. 6  Hospodin zná cestu spravedlivých, ale cesta svévolníků vede do záhuby.

• „jako strom zasazený u tekoucí vody“ – strom potřebuje zakořenit. Jsme hodně zaměřeni na plody, ale dávám si čas zakořenit u vodních proudů? Kořenění potřebuje klid + důvěru, že pode mnou ten pramen (= křest) je.
• „dává své ovoce v pravý čas“ – když jsem jabloň, nemám chtít dávat hrušky: křest mi pomáhá objevovat to, kým jsem. Můžeme prosit: „Pane, dej mi sílu odmítnout člověka, který po mně chce plody, které nemůžu dát.“
• „v pravý čas“ – pokud to není můj čas, můžu vyhořet.
• Verš 4: pleva nepřestane vlát ve větru tím, že se obtíží tituly, bohatstvím, ale tím, že zakoření.
• Verš 3: „zasazený u tekoucí vody“ – stromek musí mít odvahu sáhnout si pro novou vláhu každý den (Jako Izrael sbíral manu každé ráno).
• Svět pádí, ale náš křest také teče – náš Bůh umí žít v čase; dějiny spějí potokem do Boží náruče.
• Kořeny nejsou jedna trubka, ale tvoří je také malé vlásečnice (= úsměv na manžela, nákup, …)
• Soc sítě + média + prokrastinace = bažina: informace tečou, ale já se zastavuji
• Je potřeba mít duchovní život a ne duchovní muzeum

Křest jako síla začít znovu a nevzdat to

Gn 26,15-25 – Izákovy studny

15  Pelištejci zasypali všechny studně, které vykopali Abrahamovi služebníci za Izákova otce Abrahama, a naplnili je prachem. 16  Abímelek řekl Izákovi: „Odejdi od nás, neboť jsi mnohem mocnější než my.“ 17  Izák tedy odtud odešel, utábořil se v Gerarském úvalu a usadil se tam. 18  Znovu kopal studně, které vykopali za dnů jeho otce Abrahama a které po Abrahamově smrti Pelištejci zasypali. Pojmenoval je stejně jako jeho otec. 19  Izákovi služebníci kopali v tom úvalu a přišli na studni pramenité vody. 20  Ale gerarští pastýři se s pastýři Izákovými přeli: „Ta voda patří nám!“ Proto tu studni pojmenoval Esek (to je Váda), že se s ním vadili. 21  Vykopali tedy jinou studni. O tu se také přeli, proto ji pojmenoval Sitná (to je Sočení). 22  Pak postoupil dál a vykopal další studni; o tu se již nepřeli. Pojmenoval ji Rechobót (to je Prostorná) a řekl: „Teď už nám Hospodin poskytl prostor, abychom se mohli na zemi rozplodit.“ 23  Odtud vystoupil do Beer-šeby. 24  Tu noc se mu ukázal Hospodin a pravil: „Já jsem Bůh tvého otce Abrahama. Neboj se, jsem s tebou. Požehnám ti a rozmnožím tvé potomstvo kvůli Abrahamovi, svému služebníku.“

• Studna = v době Abraháma velké dědictví
• Izák pochová otce, přicházejí Pelištejci a studny zasypají (= dědictví), ale Izák se nevzdává a studny znovu vykope. Pastýři říkají, že ta studna je jejich, Izák vykope jinou, ale až napotřetí není o studnu svár. Izák nezahořkne, kope tak dlouho, až najde své požehnání.
• Křest nám pomáhá v těžkých chvílích nezahořknout, ale tvůrčí sílu, kterou díky křtu mám, zase nasměrovat jinam.

Křest jako záchrana z neplodnosti

2.Kr 2,19-22 – Hořká voda v Jerichu zesládne

19  Mužové města řekli Elíšovi: „Hle, v městě se dobře sídlí, jak náš pán vidí, ale voda je zlá, takže země trpí neplodností.“ 20  I řekl: „Podejte mi novou mísu a dejte do ní sůl.“ Podali mu ji tedy. 21  Pak vyšel k místu, kde voda vyvěrala, hodil tam sůl a řekl: „Toto praví Hospodin: Uzdravuji tuto vodu, už nikdy odtud nevzejde smrt či neplodnost.“ 22  A voda je zdravá až dodnes podle Elíšova slova, které promluvil.

• Jericho = velkoměsto, na první pohled se v něm dobře sídlí, ale mužové města ví, že voda je zlá a může přinést zkázu městu, rozvrat společnosti.
• Elíša symbolizuje Krista; neřeší příčinu, nemoralizuje, ale jde a uzdraví vodu.
• Voda se uzdravuje tím, co už ve městě je (stejně jako Ježíš používá v Káně k proměnění vodu, která je k dispozici, nebo k rozmnožení chlebů ty, které už jsou díky malému chlapci na místě).
• máme věci k záchraně, ale nezvládneme to sami – potřebujeme se jako společenství.

Křest zlo nemaže, ale mění ho v záchranu

Gn 37,21-24, Gn 45,3-7 – Prázdná cisterna a Josef ze zachráněného zachráncem

21  Když to uslyšel Rúben, rozhodl se vysvobodit ho z jejich rukou. Zvolal: „Přece ho nebudeme ubíjet!“ 22  Dále jim Rúben řekl: „Neprolévejte krev. Vhoďte ho do cisterny, která je ve stepi, ale ruku na něj nevztahujte!“ Chtěl ho z rukou bratrů vysvobodit a přivést k otci. 23  Jakmile Josef přišel k bratrům, strhli z něho suknici, tu suknici pestře tkanou, kterou měl na sobě. 24  Vzali ho a hodili do cisterny. Cisterna byla prázdná, bez vody.

Gn 45, 3-7 Tu řekl bratrům: „Já jsem Josef. Můj otec vskutku ještě žije?“ Bratři mu však nemohli odpovědět; tak se ho zhrozili. 4  Josef je proto vyzval: „Přistupte ke mně.“ Když přistoupili, řekl jim: „Já jsem váš bratr Josef, kterého jste prodali do Egypta. 5  Avšak netrapte se teď a nevyčítejte si, že jste mě sem prodali, neboť mě před vámi vyslal Bůh pro zachování života. 6  V zemi trvá po dva roky hlad a ještě pět let nebude orba ani žeň. 7  Bůh mě poslal před vámi, aby zajistil vaše potomstvo na zemi a aby vás zachoval při životě pro veliké vysvobození.

• Prázdná cisterna bez vody
• Josef bratrům říká: „Vy jste udělali zlo, ale Bůh to proměnil v dobro.“
• Josef = Ježíš
• Moje rány se můžou přeměnit v záchranu druhých.

Síla křtu jako pomoc při rozlišování znamení času

Soudců 6,36-40 – Rosa na Gedeonově rouně jako znamení Boží přítomnosti

36  Potom Gedeón prosil Boha: „Chceš mou rukou vysvobodit Izraele, jak jsi prohlásil? 37  Hle, rozprostírám na humně ovčí rouno. Bude-li rosa jenom na rouně a všude po zemi bude sucho, poznám, že mou rukou vysvobodíš Izraele, jak jsi řekl.“ 38  Tak se také stalo. Nazítří za časného jitra rouno vyždímal a vytlačil z něho plný koflík rosy. 39  Gedeón dále prosil Boha: „Nechť proti mně nevzplane tvůj hněv, když promluvím ještě jednou. Rád bych to s rounem zkusil ještě jednou. Kéž je jenom rouno suché a všude po zemi rosa!“ 40  A Bůh to tak té noci učinil. Jenom rouno bylo suché, zatímco všude po zemi byla rosa.

• Voda v rouně = voda křtu, která mi pomáhá číst znamení: „Bože, uč mě číst znamení času, aby to pro mě bylo srozumitelné.“

Voda Rudého moře – Křest osvobozující z otroctví a dávající vyjít z bezvýchodné situace

Ex 14,15-31

15  Hospodin řekl Mojžíšovi: „Proč ke mně úpíš? Pobídni Izraelce, ať táhnou dál. 16  Ty pak pozdvihni svou hůl, vztáhni ruku nad moře a rozpoltíš je, a tak Izraelci půjdou prostředkem moře po suchu. 17  Já zatvrdím srdce Egypťanů, takže půjdou za nimi. Oslavím se na faraónovi a na všem jeho vojsku, na jeho vozech i jízdě. 18  Egypťané poznají, že já jsem Hospodin, až budu oslaven tím, co učiním s faraónem, s jeho vozy a jízdou.“ 19  Tu se zvedl Boží posel, který šel před izraelským táborem, a šel teď za nimi. Oblakový sloup se před nimi totiž zvedl, postavil se za ně 20  a vstoupil mezi tábor egyptský a izraelský. Jedněm byl oblakem a temnotou, druhým osvěcoval noc; po celou noc se jedni k druhým nepřiblížili. 21  Mojžíš vztáhl ruku nad moře a Hospodin hnal moře silným východním větrem, který vál po celou noc, až proměnil moře v souš. Vody byly rozpolceny. 22  Izraelci šli prostředkem moře po suchu. Vody jim byly hradbou zprava i zleva. 23  Egypťané je pronásledovali a vešli za nimi doprostřed moře, všichni faraónovi koně, vozy i jízda. 24  Za jitřního bdění vyhlédl Hospodin ze sloupu ohnivého a oblakového na egyptský tábor a vyvolal v egyptském táboře zmatek. 25  Způsobil, že se uvolnila kola jejich vozů, takže je stěží mohli ovládat. Tu si Egypťané řekli: „Utečme před Izraelem, neboť za ně bojuje proti Egyptu Hospodin.“ 26  Hospodin řekl Mojžíšovi: „Vztáhni ruku nad moře! Vody se obrátí na Egypťany, na jejich vozy a jízdu.“ 27  Mojžíš vztáhl ruku nad moře, a když nastávalo jitro, moře opět nabylo své moci. Egypťané utíkali proti němu a Hospodin je vehnal doprostřed moře. 28  Vody se vrátily, přikryly vozy i jízdu celého faraónova vojska, které vešlo za Izraelci do moře. Nezůstal z nich ani jediný. 29  Ale Izraelci přešli prostředkem moře po suchu a vody jim byly hradbou zprava i zleva. 30  Onoho dne zachránil Hospodin Izraele z moci Egypta. Izrael viděl na břehu moře mrtvé Egypťany. 31  Tak uviděl Izrael velikou moc, kterou osvědčil Hospodin na Egyptu. Lid se bál Hospodina a uvěřili Hospodinu i jeho služebníku Mojžíšovi.

• Otroctví znamená = mám co jíst, co pít, ale nemám svobodu; pracuju, plahočím se, ale nemám radost, rozvoj.
• Izraelité jdou z otroctví vodou křtu
• Kdykoliv začnu něco řešit, narážím na problémy (= armáda faraona)